Mojavská poušť
V Mojavské poušti vane skoro pořád vítr. Opatrně našlapuju mezi trsy suché trávy a dávám pozor, abych nestoupl na chřestýše. Zbytečně, pokud tu nějaký byl, dávno se přede mnou schoval. Z dálky ještě nepatrně doléhá hluk dálnice, ale ticho pouště vítězí. Pokládám ruce na vzrostlou juku, Jozuův strom. Kousek odtud je Mrtvé údolí, ale já málokdy cítil život tak silně, jako právě teď. Buddhisté tomu říkají umění prožít okamžik. Obědváme v KFC kdesi na kraji Victorville, jsme tu úplně sami a mně se nechce moc mluvit. Asi čtyřicetiletá unavená servírka jménem Alison nedbale stírá kousky křupavého těstíčka a hranolků z vedlejších
Ráno v maríně
Letní ráno v maríně je vždycky stejné – po molech se v ranním slunci trousí ospalí členové posádek s ručníky a kosmetickými taškami v náručí, v umývárnách mokrá zem, ze sprch se valí pára, zaschlé zbytky zubních past u umyvadel i na zrcadlech a všechny záchodové kabinky jsou obsazené.
Kučínovy deníky
Někdy v roce 2011 mě Roman, jeden z mých tehdejších spolužáků, zcela ohromil svým diářem, který vypadal jako z jiného světa. Snad žádná stránka nebyla stejná a mezi nimi byly svázány staré fotografie a pohlednice, staré dopisy, útržky z novin, úryvky knih nebo třeba jen vlepená stará jízdenka z vlaku. Něco bylo česky, něco španělsky nebo anglicky. Tyto jedinečné diáře vyrábí Romanův bratr - Kučín. Na svých cestách sbírá náhodně objevené tiskoviny a fotografie, které leckdy loví ze dna odpadkových kontejnerů, pak z nich vyrábí originální diáře a zápisníky a prodává je na webu deafmessanger.com. Mám doma zápisník Moleskine i luxusní Espinal
Chodník slávy
Hollywood Boulevard je teď v podvečer plný turistů, prodejců okružních tour, pouličních hudebníků a nejrůznějších individuí v kostýmech komiksových hrdinů, příšer nebo známých osobností showbyznysu. Mezi nimi se proplétají naháněči na vyhlídkové jízdy a pouliční umělci nejrůznějších kvalit.