Tvůrčí zkratka
Snažím se rozdělat oheň v dešti, není to lehké, ale ještě pořád to umím. Pomalu se začíná stmívat, čeká mě 30 kilometrů nočním lesem. Plameny vydávají příjemné teplo a mně se vybaví zima roku 2003.
Předsevzetí z Amsterdamu
Mladí kluci v hipsterských oblecích, kteří vás každých pět vteřin těsně míjejí v dokonale vzpřímené poloze na svých městských bicyklech s košíkem na řidítkách, tak vypadá širší centrum Amsterdamu. Prosklený Apple Store v historické budově na Leidseplein 25 pak proti tomu působí jako oáza klidu. Mám tohle město rád, ale rozhodl jsem se, že po třetí sem přijedu až zase někdy za hodně dlouho. Čím dál víc na mě tady doléhá globální problém overturismu, a nejenom, že jej nechci pomáhat vytvářet, já se jej nechci ani zúčastnit. Takže jsem v jedné útulné kavárně na břehu Kloveniersburgwall vytáhl zápisník a ze svého
Večer v Paříži
Večerní Montmartre zvláštně voní. Kávou, palačinkami, zpocenými turisty těžce oddechujícími po namáhavém výstupu k branám Sacré-Cœur. Necháváme se unášet proudem těl až k Place du Tertre, divoké duši Montmartru.
La Sardina
Mám docela drahý foťák s několika docela drahými objektivy. Ale po čem jsem v posledních měsících toužil nejvíc? Po tzv. „Sardince“, malém analogovém foťáčku inspirovaném designem typické plechovky od sardinek. A už jej mám. Je to pravý opak mé ostatní výbavy – má nekvalitní plexisklovou čočku a nulové možnosti natavení expozice, času nebo zaostření. Ale stejně jsem z něj nadšený.