Jednou ráno v cizím domě
Probouzíme se do bíle zářící místnosti bez nábytku, jenom uprostřed leží naše společná matrace a venkovní světlo si našlo cestu
Gibraltar
Jdeme pomalu a v ranním slunci vrháme dlouhé stíny na dráhu gibraltarského letiště. Před několika málo okamžiky jsme prošli britskou
Málaga
Vídeňské letiště Schwehat není ve čtyři hodiny ráno zrovna místem, které by na vás dýchalo přátelskou atmosférou. Ale když nastupujeme
Berlín
U Quasimoda to vře. Tenhle berlínský klub je právě narvaný k prasknutí a těžkým vzduchem k nám proniká nezaměnitelný hlas
Korfu
Začalo to nevinně jako vždycky. - „Chtěla bych taky jednou jet na nějakou normální dovolenou,“ přičemž její důraz na slovo "normální"