Tvůrčí zkratka
Snažím se rozdělat oheň v dešti, není to lehké, ale ještě pořád to umím. Pomalu se začíná stmívat, čeká mě 30 kilometrů nočním lesem. Plameny vydávají příjemné teplo a mně se vybaví zima roku 2003. Jen kousek odtud je srub, kde jsme tenkrát celí zmrzlí přešlapovali na sněhu s M a mluvili o jednom chlapíkovi, který prostě nemohl žít bez trumpety…
„Podívej, mon ami, sněží…“
Intermezzo
Fialové transferové šipky na Heathrow nejde přehlédnout, ani když se zběsilým tempem ženeme z terminálu 3 až na pětku, abychom stihli přestup. Tubus, chodba, eskalátory, haly, schodiště, autobus, chodba, eskalátor, podzemka, schody a konečně náš gate. Když o hodinu později stoupáme nad Londýn s vidinou více než deseti hodin v letadle, zaplaví mě zvláštní pocit úlevy. Jako bych se vracel domů.
„Please take your seat and fasten your seat belt.“
(…)
Probouzím se spolu s prvními paprsky slunce, je vlhko a nad loukou se pomalu rozplývá průsvitná mlha. Nevím, kam se nakonec poděla.