Večer v Paříži
Večerní Montmartre zvláštně voní. Kávou, palačinkami, zpocenými turisty těžce oddechujícími po namáhavém výstupu k branám Sacré-Cœur. Necháváme se unášet proudem těl až k Place du Tertre, divoké duši Montmartru.
V devatenáctém století byl díky nízkým nájmům Montmartre domovem chudých umělců a bohémů. Dnes je kopec, na kterém stojí, nazýván břichem Paříže a patří mezi nejdražší lokality ve městě.
Mezi pouličními malíři běhají všudypřítomní prodejci přívěsků na klíče, okno nad kavárnou se otevřelo a nějaká starší žena se z něj vyklání ven, malý kluk se křečovitě drží za ruku mámy, aby se v tom proudícím chumlu těl neztratil, někde v pozadí hraje akordeon. Všude kolem jsou tisíce světel, obrazů a nápisy „Paris“ na tričkách taškách i kýčovitých soškách prodejců suvenýrů. Zítra jedeme domů. Au revoir monsieur Dutilleul!